Přeskočit na obsah

Umělá inteligence a práce pro mladé: co zatím ukazují data

Americká data zatím neukazují plošný úbytek práce kvůli AI, firmy ale berou méně začátečníků tam, kde AI práci přebírá. Co z toho plyne pro mladé v Česku.

6 min čtení

Abstraktní ilustrace na světlém podkladu: řada sloupců, jejichž výška vlevo klesá a vpravo ve fialové barvě stoupá. Několik nejnižších sloupců uprostřed je jen naznačeno přerušovaným obrysem, vrcholy spojuje tenká linka s body.

Kdo letos končí školu nebo zvažuje změnu oboru, slyší o umělé inteligenci dvě protichůdné věty. Podle jedné vezme začátečníkům práci, podle druhé se bez ní práce nesežene. Výzkumy z posledních dvou let ukazují něco užšího, ale pro rozhodování užitečnějšího. Plošný úbytek pracovních míst kvůli AI v datech zatím vidět není. Naznačují ale, že se mění to, koho firmy nabírají na první pozice.

Data, o která se debata nejvíc opírá, pocházejí z USA. České studie zatím pracují hlavně s modely a odhady. I z nich se dá vyčíst, kterým směrem se vyplatí jít.

Méně náborů, ne vlna propouštění

Stanfordova laboratoř digitální ekonomiky sleduje téma od srpna 2025. Erik Brynjolfsson, Bharat Chandar a Ruyu Chen ve své studii rozebírají mzdová data firmy ADP o milionech amerických zaměstnanců. V revizi ze srpna 2026, která pokrývá vývoj do června 2026, uvádějí, že zaměstnanost lidí ve věku 22 až 25 let v profesích nejvíce vystavených AI je o 19 % nižší, než by byla, kdyby rostla stejně jako u jejich vrstevníků v méně exponovaných profesích. U zkušenějších pracovníků ve stejných profesích podobný rozdíl nevidí.

Do nejexponovanější skupiny patří například pracovníci zákaznické podpory, účetní, personalisté, vývojáři softwaru nebo recepční. Podstatné je, jak se změna projevuje. Nejde hlavně o propouštění, ale o to, že firmy mladé lidi méně přijímají. Pokles se navíc soustředí v profesích, kde AI práci lidí spíš nahrazuje. Tam, kde ji hlavně doplňuje, zaměstnanost stagnuje nebo roste, zejména u zkušených.

Proč to není hotový verdikt

Autoři sami zdůrazňují, že popisují vývoj, a ne prokázanou příčinu. Efekt slábne, když se zohlední, jaké vzdělání daná profese vyžaduje. Část rozdílů se objevovala už před nástupem ChatGPT a v celostátních amerických průzkumech je rozdíl menší než ve vzorku ADP. Na druhou stranu se podle autorů mezera od první verze studie postupně zvětšuje. Stejným měřítkem činila u dat z července 2025 15 %.

Širší pohled nabízí Budget Lab Univerzity Yale. Její analýza z října 2025 nenašla 33 měsíců po spuštění ChatGPT na americkém trhu práce jako celku žádné zřetelné narušení. U čerstvých absolventů zaznamenala jen to, že se skladba jejich profesí od starších kolegů v posledních měsících vzdaluje o něco rychleji než dřív. To může souviset s AI, ale také jen s ochlazením trhu práce. Autoři navíc upozorňují na malé vzorky.

Mezinárodní organizace práce v globálním indexu z května 2025 odhaduje, že každý čtvrtý pracující na světě má práci s určitou mírou vystavení generativní AI. V zemích s vysokými příjmy je to 34 %. Do kategorie s nejvyšší expozicí ale spadá jen 3,3 % celosvětové zaměstnanosti. Nejpravděpodobnějším dopadem je podle ILO proměna pracovních míst, protože většina profesí se skládá z úkolů, u kterých je člověk dál potřeba.

Proč zrovna začátečníci

Stanfordští autoři nabízejí vysvětlení, které sami označují za orientační. AI si nejlépe poradí s takzvanými kodifikovanými znalostmi, tedy s tím, co je sepsané v učebnicích a postupech a co se učí ve škole. Znalosti nabyté praxí, které se těžko zapisují, spíš doplňuje. Absolvent přichází hlavně s tím prvním. Úkoly, na kterých se dřív zaučoval, se často dají snadno zkontrolovat a opakují se podle postupu. Právě ty podle autorů může AI převzít.

Stejná technologie ale může začátečníkům i pomoct. Studie v časopise Quarterly Journal of Economics z roku 2025 sledovala 5 172 pracovníků zákaznické podpory, kteří dostali k dispozici AI asistenta. Počet vyřešených požadavků za hodinu vzrostl v průměru o 15 %. Méně zkušení a méně zdatní pracovníci zrychlili a zároveň zlepšili kvalitu. U nejzkušenějších se rychlost zvýšila jen málo a kvalita mírně klesla. Autoři našli i známky toho, že asistent lidem pomáhal se učit. Hodně tedy záleží na tom, jestli firma AI nasadí místo juniora, nebo proto, aby se junior zapracoval rychleji.

Co víme o Česku

Studie, které pro Česko máme, pracují s projekcemi a průzkumy mezi firmami, ne s měřením náborů podle věku. Aktualizovaná studie Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe pro ministerstvo práce, o které informovala ČT24, odhaduje, že generativní AI do deseti let ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, tedy zhruba 2,3 milionu lidí. Výrazná proměna čeká podle studie asi 600 tisíc z nich ve 12 profesích. Patří mezi ně analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, obchod a marketing, novináři nebo úředníci, kteří zpracovávají data. Do roku 2035 by díky inovacím a ekonomickému růstu mohlo vzniknout 955 tisíc nových pozic, naopak 355 tisíc jich zanikne. Do těchto čísel se promítá nejen AI, ale i stárnutí populace a příchod uprchlíků.

Technologické centrum Praha v analýze z roku 2024 modelovalo, že do pěti let bude technologicky možné nahradit víc než 70 % potřebných kognitivních dovedností u řady povolání, mimo jiné u administrativních pracovníků a pracovníků na přepážkách. Model ale nepočítá s náklady, regulací ani společenskými faktory. Říká tedy, co by AI technicky zvládla, ne co firmy skutečně udělají.

Zaměstnavatelé působící v Česku v průzkumu Future of Jobs 2025 Světového ekonomického fóra čekají, že se do roku 2030 promění 30 % klíčových dovedností jejich lidí, zatímco celosvětový průměr je 39 %. Víc než 80 % z nich chce svou personální strategii postavit na automatizaci a dalším vzdělávání zaměstnanců.

Co z toho plyne pro výběr oboru a první práce

Hledejte práci, kde AI doplňuje. Podle stanfordských dat zaměstnanost neklesá tam, kde nástroje lidem pomáhají, a u zkušených roste v profesích postavených na znalostech z praxe. Vyplatí se mířit do rolí, ve kterých nesete odpovědnost za výsledek, jednáte s lidmi nebo potřebujete zkušenost, kterou nejde vyčíst z manuálu.

Naučte se AI používat i kontrolovat. Zaměstnavatelé v průzkumu WEF řadí mezi nejrychleji rostoucí dovednosti AI a práci s velkými daty, sítě a kybernetickou bezpečnost a technologickou gramotnost. Nejžádanější dovedností ale zůstává analytické myšlení, které za klíčové považuje sedm z deseti firem. Kdo pozná, kdy model píše nesmysl, má náskok před tím, kdo umí jen zadat prompt.

Ukažte praxi dřív, než ji po vás budou chtít. Když firmy nabírají méně juniorů na rutinní úkoly, roste váha toho, co umíte doložit: vlastní projekt, automatizace, kterou jste opravdu nasadili, nebo analýza nad skutečnými daty. Neplatí to jen v IT.

Používejte AI jako učitele, ne jako náhradu učení. Výzkum ze zákaznické podpory ukazuje, že asistent pomáhá hlavně méně zkušeným. Smysl to má ovšem jen tehdy, když výsledku rozumíte a umíte ho obhájit.

Rekvalifikace dává smysl, když má jasný cíl. Uchazeči a zájemci o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce ČR si mohou kurz zvolit sami a požádat o jeho proplacení až do 50 000 Kč během tří let. Nárok nevzniká automaticky. Úřad posuzuje, zda je rekvalifikace účelná, například zda vede ke kvalifikaci, která je na trhu práce žádaná. Schválit ji je potřeba před začátkem kurzu. Kurzy z AI a automatizace, na které lze o příspěvek žádat, vedeme i my ve VP Consulting.

Mladým lidem z toho neplyne, že by se měli vyhýbat oborům, kde se AI používá. Spíš to, že první práce bude častěji chtít něco, co se dřív učilo až na druhé pozici: vlastní úsudek a odpovědnost za výsledek.

Časté otázky

Bere umělá inteligence práci mladým lidem?
Podle dostupných dat zatím ne plošně. Studie Stanfordovy univerzity z mzdových dat milionů Američanů ukazuje, že zaměstnanost lidí ve věku 22 až 25 let v profesích nejvíce vystavených AI je o 19 % nižší, než kdyby rostla jako u méně exponovaných profesí. Projevuje se to hlavně menším náborem, ne propouštěním. Jde o popis vývoje, ne prokázanou příčinu.
Jaké dovednosti se kvůli umělé inteligenci vyplatí rozvíjet?
Zaměstnavatelé v průzkumu Future of Jobs 2025 Světového ekonomického fóra čekají do roku 2030 nejrychlejší růst poptávky po dovednostech v oblasti AI a velkých dat, sítí a kybernetické bezpečnosti a technologické gramotnosti. Nejžádanější dovedností zůstává analytické myšlení, které za klíčové považuje sedm z deseti firem.
Přispěje úřad práce na rekvalifikační kurz z umělé inteligence?
Může. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce ČR si může rekvalifikační kurz zvolit sám a úřad mu ho může proplatit až do 50 000 Kč během tří let. Nárok ale nevzniká automaticky: úřad posuzuje, zda je kurz účelný, například zda vede ke kvalifikaci, která je na trhu práce žádaná. Schválit ho je třeba předem.

Příspěvek na úhradu kurzu digitálního vzdělávání poskytuje Úřad práce ČR z projektu DIGIkurzy, registrační číslo CZ.03.01.01/00/22_015/0006970, financovaného z Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+). Spolufinancováno Evropskou unií. Na poskytnutí příspěvku není právní nárok.

VP Consulting s.r.o., Na Roudné 443/18, 301 00 Plzeň, IČO 25232240, DIČ CZ25232240, zapsaná u Krajského soudu v Plzni, oddíl C, vložka 11076

© 2026 VP Consulting s.r.o.

Novinky o termínech

Vyberte si, o čem chcete vědět. Odhlásit se můžete kdykoli.