
Podle Českého statistického úřadu má alespoň základní digitální dovednosti 92 % lidí ve věku 16 až 24 let a umělou inteligenci používají skoro čtyři z pěti. Firmy, které hledají IT odborníky, přitom v Česku častěji než ve většině EU hlásí, že je nemohou sehnat. Rozpor se vysvětlí, když se podíváš, co „základní dovednosti“ ve statistice znamenají.
Září: absolventů v evidenci přibylo
Úřad práce ČR evidoval ke konci září 2026 24 446 absolventů a mladistvých bez práce, z toho 19 118 absolventů. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,6 %, v srpnu to bylo 4,8 %. Zářijový skok se opakuje každý rok: po prázdninách se hlásí ti, kdo v létě dokončili školu. Před rokem byl podíl 6,9 %.
Z evidovaných absolventů má 40 % maturitu nebo vyšší odbornou školu, 40 % výuční list a 20 % vysokou školu. Nejpočetnější obory jsou kadeřník (703 absolventů), podnikání (535) a obchodní akademie (423). Úřad zároveň eviduje 19 240 volných míst vhodných pro absolventy a mladistvé, na jedno místo tak připadá 1,3 uchazeče. Sám ale upozorňuje, že jeho data o volných místech nepokrývají celý trh, protože řada pozic se obsazuje přes jiné portály a sociální sítě.
Pro část absolventů jsou tedy první měsíce po škole hledáním. Hodně přitom záleží na tom, s čím na trh práce přicházejí.
92 % mladých má základní digitální dovednosti
ČSÚ v listopadu 2025 zveřejnil, že alespoň základní digitální dovednosti mělo v roce 2025 92 % lidí ve věku 16 až 24 let. V celé populaci nad 16 let to bylo 64 %. Podle Eurostatu je Česko v této věkové skupině druhé v EU, těsně za Dánskem. Průměr EU je 74,6 %.
S umělou inteligencí je to podobné. Nástroje AI pro tvorbu obsahu používalo v roce 2025 78 % lidí ve věku 16 až 24 let, v celé populaci nad 16 let necelá třetina. Pro pracovní účely je používala pětina pracujících.
Velké rozdíly jsou podle vzdělání. Mezi lidmi v produktivním věku se základním vzděláním mělo alespoň základní digitální dovednosti 46 %, mezi vysokoškoláky 95 %.
Co znamená „základní“ ve statistice
Ukazatel digitálních dovedností počítají všechny země EU podle společné metodiky Eurostatu. Vychází z dotazníku, ve kterém lidé uvádějí, co většinou v posledních třech měsících dělali na internetu nebo v počítači. Statistika přitom předpokládá, že kdo nějakou činnost dělal, má i odpovídající dovednost. Činnosti jsou rozdělené do pěti oblastí. Kdo má v každé z nich aspoň jednu, má podle statistiky alespoň základní dovednosti.
Jak nízko ta laťka leží, ukazuje metodika Eurostatu. Pro základní úroveň stačí:
- Informace: vyhledat si informace o zboží nebo číst zprávy online.
- Komunikace: poslat e-mail nebo zprávu v chatu.
- Tvorba obsahu: napsat text v textovém editoru nebo zkopírovat soubor do jiné složky.
- Bezpečnost: odmítnout cookies nebo zakázat aplikaci přístup k poloze.
- Řešení problémů: nainstalovat aplikaci nebo něco koupit online.
Ukazatel slouží k tomu, aby bylo vidět, kdo se v digitálním světě zvládne pohybovat a kdo z něj vypadává. Na tuhle otázku odpovídá dobře. O připravenosti na práci v IT ale vypovídá málo. Mezi sledovanými činnostmi jsou i náročnější, třeba pokročilé funkce tabulkového procesoru, jako jsou vzorce a makra, nebo psaní kódu v programovacím jazyce. Pro základní úroveň je nikdo dělat nemusí.
Stejné omezení platí pro AI. Když nástroje umělé inteligence používají skoro čtyři mladí z pěti, samotné používání tě mezi ostatními neodliší. Statistika neměří, jestli člověk pozná chybný výstup a umí ho opravit.
Co hlásí firmy
Eurostat se v pravidelném šetření ptá firem s deseti a více zaměstnanci, jestli nabíraly ICT specialisty. Tím myslí lidi, kteří informační systémy vyvíjejí, provozují nebo udržují a mají to jako hlavní náplň práce.
Podle posledních zveřejněných dat mělo v roce 2023 potíže taková místa obsadit 70,5 % českých firem, které ICT specialisty nabíraly nebo se o to pokusily. Ze zemí EU byl podíl vyšší jen v Německu (72,4 %), průměr EU činil 57,5 %.
Nejčastějším důvodem byl u firem v celé EU nedostatek uchazečů, uvedlo ho 43 % z nich. S jen o málo nižší četností následovaly chybějící kvalifikace, chybějící praxe a vysoké mzdové požadavky. Samostatný rozpis důvodů za Česko článek Eurostatu neuvádí.
Z téhož šetření je vidět i to, kdo ICT specialisty vůbec shání. V celé EU se o jejich nábor v roce 2023 pokusilo 9,6 % podniků. U velkých firem s 250 a více zaměstnanci to bylo 51,9 %, u malých 6,2 % a ve firmách z oboru informačních a komunikačních činností 56 %. Kdo hledá první technickou pozici, narazí na nábor častěji u větších zaměstnavatelů a v samotném IT oboru. Menší firma často interní IT roli nemá: IT funkce podle Eurostatu zajišťují externí dodavatelé u 72 % podniků v EU.
Data mají své limity:
- Jsou za rok 2023. Jak se od té doby mění nábory začátečníků v profesích, kde práci přebírá AI, rozebírá náš článek Umělá inteligence a práce pro mladé: co zatím ukazují data.
- Týkají se jen firem s deseti a více zaměstnanci a jen specialistů. Běžné kancelářské pozice v nich nejsou.
- Z toho, že firma místo těžko obsazuje, se nedá vyčíst, jestli by vzala začátečníka.
Kde se data potkávají
Když obě sady čísel položíš vedle sebe, vychází z nich tohle. Základní digitální gramotnost má v Česku téměř každý mladý člověk, takže tě na trhu práce sama o sobě neodliší. Firmy, které shánějí technické lidi, nejčastěji říkají, že se jim nikdo nehlásí, nebo že uchazečům chybí kvalifikace a praxe.
Opatrný závěr: náskok dává hloubka v jedné oblasti a schopnost ji doložit. Data to přímo neměří, ale obě strany k tomu ukazují stejným směrem. Pár příkladů, jak může vypadat posun od statistické „základní“ úrovně k dovednosti použitelné v práci:
- Soubory: od ručního kopírování do složek k automatizaci, která soubory třídí a přejmenovává sama.
- Data: od tabulky se seznamem k datovému toku, který data pravidelně načte, vyčistí a připraví k analýze.
- Bezpečnost: od odmítnutí cookies k analýze, ve které umíš popsat riziko a navrhnout opatření.
- Kód: od dotazu do chatbota k funkci, kterou máš otestovanou a umíš vysvětlit, proč funguje.
Práci ti nic z toho nezaručí. Budeš mít ale co ukázat na pohovoru, a kvalifikaci s praxí firmy uvádějí mezi hlavními důvody, proč místa těžko obsazují.
Jak postupovat
- Odhadni si poctivě, kde jsi. Projdi si pokročilejší činnosti z metodiky: vzorce a makra v tabulkách, psaní kódu, úpravu videa, vytváření dokumentů z více prvků. Které z nich opravdu děláš a které znáš jen z doslechu?
- Vyber si jednu oblast. Data, bezpečnost, automatizace, vývoj nebo video. Rozhoduj podle toho, co tě bude bavit i ve chvíli, kdy se nedaří. Co se v jednotlivých rolích dělá a jak vypadá první týden v práci, popisujeme v sekci Možné uplatnění.
- Postav něco, co funguje. Vlastní projekt, o kterém umíš mluvit, řekne zaměstnavateli víc než seznam absolvovaných kurzů v životopisu.
- Používej AI a kontroluj ji. U každého výstupu si ověř, jestli je správně a proč. Z běžného používání AI se tahle schopnost vyčíst nedá, musíš ji umět předvést.
- Zjisti, jak učení zaplatit. O příspěvek Úřadu práce na kurz digitálního vzdělávání můžeš požádat i při studiu, když se zaeviduješ jako zájemce o zaměstnání. Postup pro studenty a čerstvé absolventy jsme sepsali v článku Studuješ, nebo jsi čerstvě po škole? Jak funguje příspěvek Úřadu práce na kurz. Částky pro jednotlivé kurzy najdeš na stránce Příspěvek ÚP. Na příspěvek není právní nárok, o každé přihlášce rozhoduje Úřad práce.
Naše kurzy mají 52 až 64 hodin živé výuky a každý končí prací, kterou obhájíš před lektorem, třeba bezpečnostní analýzou, funkčním datovým tokem, automatizací v provozu nebo nasazenou funkcí v cizím repozitáři.
Nezapomeň, že přihlášku s žádostí o příspěvek je potřeba podat nejpozději 30 dní před začátkem kurzu. Obsah, rozsah a termíny najdeš v přehledu kurzů.


